Znáte Žehuňskou kostnici u Kolína?

Ilustrační foto
Autor: Roman Šulc

Žehuň se řadí mezi nejstarší osady na Kolínsku. První písemná zmínka o ní pochází již z roku 1137, kdy neznámý mnich do kroniky opatovického kláštera vepsal latinskou větu: „Eodem anno dedicata est ecclesia in Segun“ – „Toho roku byl posvěcen kostel v Žehuni.“ Řeč je o kostele zasvěceném svatému Gothardovi, který byl svatořečen pouhých šest let předtím papežem Inocencem II. Kult tohoto světce v Čechách šířili právě opatovičtí benediktini, jimž tehdejší ves patřila. Ke kostelu samému se vrátíme ještě někdy příště; dnes se zaměříme na drobnou, téměř nenápadnou stavbu v nároží jeho bývalého hřbitova.

Jde o barokní kostnici dokončenou v roce 1766. Projekt této významné památky podepsal František Kermer, významný architekt a stavitel, jehož tvorbu silně ovlivnilo dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kermer působil zejména ve východních Čechách a stal se mimo jiné respektovaným městským urbanistou v Hradci Králové.

Kostnice se od středověku stavěly z ryze praktických důvodů. Byly odpovědí na nedostatek místa na hřbitovech, často sevřených okolní zástavbou měst a obcí. Při rušení starých hrobů či celých hřbitovů (jako tomu bylo například i u sv. Bartoloměje v Kolíně) bylo nutné ostatky exhumovat a podle křesťanských zvyklostí je znovu pietně uložit v posvěceném prostoru.

Zejména v období baroka se lidské kosti v kostnicích skládaly do ozdobných obrazců, pyramid či znaků. Toto uspořádání nemělo jen estetickou funkci, ale neslo v sobě silný morální apel memento mori – pamatuj na smrt. To je i případ žehuňské kostnice, která dodnes zprostředkovává tichý dialog mezi živými a mrtvými jako připomínka toho, že vše pozemské je pomíjivé.

Co skrývá kostnice uvnitř

Interiér je řešen jako volný prostor s dekorativním uložením kostí na půdorysu písmene U. Do této podoby je ve druhé polovině 18. století uspořádal místní farář Jan Šolc spolu s učitelem Melicharem Ulrichem. Stěny z kostí dosahují výšky dvou a půl metru a jsou široké 60 centimetrů. Podél východní a jižní stěny jsou kosti přístupné úzkou uličkou. Jednotlivé části k sobě nejsou nijak přichyceny; jsou pouze volně naskládány v několika vrstvách. Lebky se střídají s kostmi z končetin a na některých místech mají tvar ondřejského kříže. V jihozápadním rohu najdeme hranici vyrovnanou do výše metru a půl a ze stropního trámu visí stylizovaná girlanda z pánevních a hrudních kostí, jíž dominuje lebka. Celý prostor doplňuje zděná oltářní menza s latinským křížem. Před ní je v dřevěném rámu umístěno plátno se třemi maltézskými kříži a nápisem POKOJ VÁM! V letech 2017–2020 provedl paleopatolog Václav Smrček z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků výzkum zdejších kosterních pozůstatků. Identifikoval více než čtyřicet osob se zraněními způsobenými husitskými zbraněmi, jako jsou okované cepy, řemdihy, sekery či kuše. S největší pravděpodobností jde o ostatky bojovníků z bitvy u Lipan, které coby raněné odvezl z bojiště prchající Jan Čapek k doléčení v obcích poblíž jeho rodné tvrze v Sánech. Překvapivým nálezem byla také přítomnost ostatků vojáků padlých v bitvě u Kolína roku 1757.

Interiér kostnice. Foto: Roman Šulc.

Pokud chcete tuto památku navštívit, je třeba se předem objednat na telefonních číslech obecního úřadu Žehuň (325 655 379), e-mailu ou-zehun@seznam.cz nebo přímo u průvodců, jejichž kontakty naleznete na bráně areálu či webových stránkách obce.

Text byl převzat ze Zpravodaje města Kolína se souhlasem vydavatele. Titulek a mezititulky jsou redakční.