Klíšťová sezona v Praze a Středočeském kraji v poločase: počet případů klíšťové encefalitidy vzrostl

Ilustrační foto
Autor: majasimenc, FreeImages

Léto je z pohledu klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy nejrizikovějším obdobím roku. Podle loňských dat připadlo na období od července do září 60 % případů klíšťové encefalitidy a 59 % lymeské borreliózy. Zatímco v roce 2025 bylo v Praze a Středočeském kraji od ledna do června zaznamenáno 13 případů klíšťové encefalitidy a 148 případů lymeské borreliózy, letos to bylo 24 případů klíšťové encefalitidy a dokonce 1305 lymeské borreliozy. Před klíšťovou encefalitidou, na rozdíl od lymeské borreliózy, přitom existuje specifická prevence v podobě očkování, které je lidem od 50 let hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Během ledna až června bylo v Praze a Středočeském kraji hlášeno 24 případů klíšťové encefalitidy. Ve stejném období loňského roku šlo o 13 případů. Meziročně se tak jedná o nárůst o 85 %. Praha a Středočeský kraj přitom patří mezi kraje s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy i lymeské borreliózy.

MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ), upozorňuje na rozdíl v závažnosti průběhu klíšťové encefalitidy oproti lymeské borrelióze: „U lymeské boreliózy existuje léčba pomocí antibiotik a více než 95 % případů je léčeno doma. Naproti tomu u klíšťové encefalitidy cílená léčba není k dispozici a téměř 95 % nemocných vzhledem k závažnosti stavu vyžaduje hospitalizaci.“ Očkování proti klíšťové encefalitidě je možné zahájit kdykoliv v průběhu roku. Dostatečnou imunitní odpověď lze očekávat 14 dnů po druhé dávce vakcíny.

Zkontrolujte každé ráno očekávanou aktivitu klíšťat Český hydrometeorologický ústav aktualizuje na svých webových stránkách pravidelně očekávanou regionální aktivitu klíšťat, tedy podíl klíšťat v dané lokalitě, která jsou připravena napadnout hostitele. Čím vyšší je aktivita, tím vyšší je i riziko napadení.

Aktuální předpověď aktivity klíšťat pro polovinu července ukazuje v Praze a Středočeském kraji převážně na celém území stupeň 4 z celkových 5.

„Z hlediska klimatu je pro klíšťata ideální teplo a vlhko. Extrémně vysoké teploty jim ale také nevyhovují, stejně jako intenzivní déšť. Ideální jsou teplé dny, kdy je ve vzduchu dostatečná vlhkost,“ vysvětluje parazitolog doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D.

Věděli jste, že…?

1. Klíšťata jsou aktivní i v horách.

Dříve se riziko přisátí klíštěte a přenosu onemocnění spojovalo hlavně s nižšími polohami, dnes se ale klíšťata vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách. Souvisí to mimo jiné s oteplováním a tím, že pro klíšťata je stále snazší přečkat zimu i v oblastech, kde dříve tak dobře neprospívala.

2. Klíšťová encefalitida se může přenést rychle.

Na rozdíl od lymeské borreliózy, u které se riziko přenosu zvyšuje s delší dobou přisátí, se virus klíšťové encefalitidy může přenést už v řádu minut. Rychlé odstranění klíštěte je tedy důležité, ale samo o sobě nemusí stačit. Jediná specifická ochrana před nakažením je očkování.

3. Nymfy jsou malé, ale rizikové.

Člověka mohou napadnout různá vývojová stadia klíštěte. Nymfy jsou drobné a snadno přehlédnutelné. „Mají okolo jednoho milimetru a některé jsou průhledné, takže si jich nemusíme vůbec všimnou, navíc se často po nasátí pustí kůže sama. Riziko přenosu nemocí u těchto malých stádií je ale stejně velké jako u dospělých jedinců,“ upozorňuje MUDr. Aleš Chrdle. Značná část pacientů si tedy přisátého klíštěte nebyla vědoma.

Klíšťová encefalitida může zanechat dlouhodobé následky

Nová česká studie potvrdila, že téměř 45 % pacientů hospitalizovaných s klíšťovou encefalitidou se i po šesti měsících od nákazy potýkalo s dlouhodobými následky. Mezi nejčastější patřily chronická únava, bolesti hlavy, poruchy paměti a koncentrace, poruchy spánku nebo potíže s hybností. Riziko závažnějšího průběhu roste s věkem, ale dlouhodobé následky se mohou objevit i u mladších a jinak zdravých lidí.

Tři letní tipy od odborníků

1. Kontrolujte sebe, děti i zvířata hned po návratu domů.

Klíšťata se často přisávají na místa, která jsou krytá oblečením nebo hůře viditelná. Důležité je zkontrolovat dolní končetiny, třísla, trup, podpaží, oblast za ušima i vlasovou část hlavy. U dětí je kontrola obzvlášť důležitá.

2. Repelent používejte i tam, kde byste klíšťata nečekali.

Rizikem nejsou jen lesní výlety. Klíště si můžete přinést i z parku, zahrady, louky, křovin nebo okraje cesty. Při vyšší aktivitě klíšťat je vhodné držet se cest, nesedat a nelehat do trávy a nevstupovat zbytečně do křovin.

3. Zkontrolujte termíny očkování a přeočkování proti klíšťové encefalitidě.

Očkování proti klíšťové encefalitidě lze zahájit kdykoli během roku. V letních měsících je možné po konzultaci s lékařem využít i zrychlené očkovací schéma, kdy lze očekávat ochranu po 4 týdnech od 1. dávky. Pro dlouhodobou ochranu je ale důležité dokončit celé základní očkovací schéma skládající se ze 3 dávek a následně dodržovat doporučené intervaly přeočkování po 3 nebo 5 letech.

„Přeočkování je nejslabším článkem ochrany proti klíšťové encefalitidě. Nejde o odmítání očkování, ale spíše o zapomínání, ztrátu přehledu nebo mylný dojem, že další dávky nejsou nutné. Proto by se kontrola stavu očkování nejen proto klíšťovce měla stát součástí jakési zdravotní inventury, například při preventivních prohlídkách,“ dodává MUDr. Aleš Chrdle.

Sezona klíšťat zdaleka není jen otázkou lesních výletů a odpočinku u letních koupališť. Riziko kontaktu s klíštětem se v Česku týká prakticky každého, kdo tráví čas venku. Právě letní měsíce proto připomínají, že ochrana před klíšťaty má stát na více krocích najednou: sledování aktuální aktivity klíšťat, používání repelentu, vhodném oblečení, důkladné kontrole těla i domácích zvířat a také na ověření, zda není čas na další dávku v rámci základní očkování, případně na přeočkování proti klíšťové encefalitidě.