V čáslavské kavárně COFFEEIN vám Lucie Křížková "turka" nezaleje. Voní tu karamelové latte a 105 květin

Ilustrační foto
Autor: město Čáslav

Minulý rok jsme naše čtenáře požádali o vyplnění ankety, na jejímž základě jsme pro letošní rok vytvořili seriál o místních podnikatelích. Zářijové číslo patří podniku Coffeein, který se nachází v sice malém, ale útulném prostoru na začátku pěší zóny vedle bývalého hotelu Bílý kůň. Narazit zde můžete na sezónní nabídky, které vybízejí k objevování nových chutí, i na stálou klasiku připravovanou na míru právě čáslavským jazýčkům. A v neposlední řadě tady potkáte usměvavou a přátelsky naladěnou majitelku Lucii Křížkovou, která nám povyprávěla o své cestě za splněným snem.

Co vás vedlo k otevření kavárny?

První myšlenka otevřít si kavárnu přišla někdy před patnácti lety. Vždycky jsem snila o vlastním hezkém podniku a kavárna mi dávala největší smysl, a to i přesto, že jsem o kávě tehdy nevěděla skoro nic. Měla jsem jen představu, pomaličku pokukovala po vhodných prostorech a čekala na správný impuls. A pak přišel ten moment. Bylo 13. prosince 2022, přesně na můj svátek. Šli jsme do Bejkna na burger. Procházela jsem pěší zónou, kousla do burgeru a najednou jsem na této budově uviděla nápis „K pronájmu“. Velká okna byla přesně podle mých představ. Vzala jsem si kontakt na majitelku a všechno do sebe krásně zapadlo. V lednu jsem dostala klíče a mohla začít budovat.

Jste Kutnohoračka, proč právě Čáslav?

Od začátku jsem věděla, že kavárnu chci mít v Čáslavi. Stala se mou srdcovkou už při studiích. Všechno je tu čisté, organizované a město neuvěřitelně žije – třeba díky trhům na náměstí. Když jsem zavřela oči, viděla jsem prostor s velkými okny, výhledem na čáslavské náměstí a spoustou květin. 

Takže u vás opravdu platí, že všechno, co má přijít, přijde ve správný čas?

Přesně tak. Nic neunáhlit, netlačit na sílu a dát na to, co říká srdce. A tady to bylo úplně jasné.

Jak prostory vypadaly před otevřením?

Nebylo tu vůbec nic, jen holá místnost a toaleta. Ale když jsem uviděla ten klenutý strop, věděla jsem, že odsud neodejdu. Sehnala jsem architekta, dělníky a celou přední část jsme vybudovali úplně nově. Za tři měsíce jsem to nějak zvládla a 5. 5. 2023 otevřela. Moje první práce tady tedy nebylo vaření kávy, ale bourání a stěhování sutě (smích).

Říkala jste, že jste před otevřením kavárny neměla ke kávě nijak hluboký vztah?

Kávu miluju, ale dřív jsem se o ni nijak zvlášť nezajímala. Umím být i střelec – když něco chci a intuice mi dá zelenou, jdu do toho po hlavě.

Úplně bez zkušeností jsem ale nebyla. Měla jsem za sebou asi šest kurzů, spoustu načteno, v gastronomii pracuji celý život. Ale nějaké latte art nebo hlubší zájem o výběrovou kávu, to tehdy ještě nebylo.

Co se dělo po otevření? Měla jste hned plno, nebo byli Čáslaváci opatrní?

Lidí chodilo dost od začátku. Komunita stálých zákazníků se budovala postupně, ale teď, po více než třech letech fungování, je opravdu velká.

Moc jim za to děkuji, protože bez nich by to nešlo.

Co děláte pro to, aby se k vám lidé rádi vraceli?

Razím přátelskou atmosféru. Chtěla jsem útulný podnik s velkými okny, plný květin – dnes jich mám 105 –, kde se lidé budou cítit jako doma v obýváku. Nabídnout jim dobrou kávu, poctivý štrúdl a místo, kde je nám všem dobře.

Jaká je nabídka Coffeeinu?

Máme stálé menu a sezónní nabídku, kterou měníme podle ročního období. V létě osvěžující drinky, na podzim pumpkin latte se šlehačkou, v zimě perníčky a hutnější kávy. Dělám i prvotřídní matchu přímo z Japonska. Dostala se ke mně náhodou přes zákazníka, který ji odtud vozí, a lidé si ji velmi oblíbili. Na mlýnku máme výběrovou španělskou kávu Montecelio a postupně zákazníky učím i na filtrované batch brew s ovocnými tóny.

Nabízíte i snídaně nebo zákusky?

Snídaně jsme zkoušeli, ale nemám kuchyň, takže šlo jen o dovezené croissanty či pomazánky a podobně. Když pak na druhé straně náměstí otevřelo Bistro 85, začala jsem hosty posílat na snídaně tam. Zákazníci občas vtipkovali, že jim přijde, jako by mě podváděli (smích), ale já jsem s tím v pohodě. Než jim nabízet studený croissant, ať si raději zajdou na pořádnou snídani. Ke kávě u nás ale samozřejmě najdou skvělé dorty, bábovky a štrúdly.

Když jste otevírala, vládl v Čáslavi ještě „turek“?

Turek tady hodně frčel. Jenže já chtěla kreslit labutě do mléčné pěny, ne vylévat lógr, takže u mě neměl šanci. Lidé ale začínají objevovat nové věci a já jsem za to moc ráda. Naučili se pít matchu, která jim dřív připadala jako zelený brčál, a baví je i třeba naše jahodové cappuccino. Ale musíme samozřejmě opatrně, snažím se jim dávat především to, co chtějí – tedy kromě toho turka (smích).

Co si hosté objednávají nejčastěji?

Jednoznačně karamelové latte se šlehačkou. To je tady úplný hit.

A je něco, co milujete vy, ale u zákazníků se to tolik nechytlo?

Já zbožňuju právě batch brew. Je to stoprocentní arabika, takže spoustě lidí připadá kyselá. Ve skutečnosti je ale spíš ovocná. Je to chuť, ke které si člověk musí najít cestu postupně.

Můžete představit Montecelio?

Máme ji od úplného začátku. Je to směs Samba – 80 % arabiky a 20 % robusty. Není příliš ovocná, je to taková příjemně vyvážená káva, která většině lidí chutná nejvíc. A měnit ji rozhodně nehodlám.

Jak bojujete s chvílemi, kdy je toho moc a říkáte si, že už nemůžete? Coffeein je pro mě jako mé dítě. Každé ráno otevřu dveře a nahlas řeknu: „Dobré ráno, miláčku.“ Když cítím, že ztrácím energii nebo smysl, vymyslím něco nového, čím bych to tady mohla oživit. To mě vždycky nakopne a zase si řeknu, že to tady neopustím – ani kdybych si k tomu musela chodit přivydělávat jako přidavač na stavbě. A hodně mi pomáhá i večerní meditace (smích).

Pořádáte i nějaké akce?

S Ivetou Richardovou z Kolokvětu děláme oblíbené workshopy na vázání věnečků, kde se sejde skupina žen, tvoříme a povídáme si. Dvakrát jsme zkoušeli i prosecco večer. Bylo to úspěšné, ale nejsem si jistá, jestli půjdeme tímto směrem. Od toho jsou asi spíše bary.

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje Čáslavské noviny. Titulek je redakční.